Archiv autora: Harbichová Naděžda

Deky z lásky

V živém přenosu dne 29. 5. 2020 v rámci Maker faire Prague v Bellus Gallery představily Alena Zemanová a Dana Spurná projekt spolku Deky z lásky, jehož předsedkyní je Dagmar Hulmáková.
https://www.makerfaireprague.online/

Tohoto projektu, který trvá od roku 2012, se mohou zúčastnit všichni, kdo mají rádi šití a chtějí se podílet na dobré věci. Cílem je šít deky pro děti nemocné nebo chronicky nemocné nebo jinak vážně postižené ve věku 0 až 16 let. Darovaná deka pak provází dítě na jeho další cestě a měla by mu poskytnout radost z dárku a pocit bezpečí, který je do deky zašit. Součástí darované deky jsou vždy i polštářky pro další děti v rodině, aby i ty měly radost z ručně šitého dárku.
Jak bylo vidět na ukázaných dekách, jsou rozměrné a krásně barevné, některé motivy jsou plastické, vystupují z deky a dají se uchopit a ohmatat. Každý projekt je určený pro konkrétní dítě a na stránkách si můžete přečíst, jak velkou radost obdarovaným dětem i jejich rodičům a sourozencům udělali.
Podívejte se na stránky Deky z lásky a zapojte se do tohoto krásného šití.

www.dekyzlasky.cz
http://www.facebook.com/dekyzlasky
dagmar@dekyzlasky.cz


Zapsala: Naďa Harbichová


Kouzelná zahrada – Galerie Jan Svatoš

Znáte to kouzelné místo v Kostelci nad Černými lesy ?
V pátek 26. 6. 2020 jsem navštívila galerii Jana Svatoše, která nedaleko náměstí v Kostelci nad Černými lesy nabízí návštěvníkům nevšední výstavní prostory, a to jak v původní stodole, tak v krásném upraveném parku – zahradě, kde se to hemží překvapivými uměleckými díly hlavně z keramiky, ale i z dalších materiálů.

Citlivě přestavený prostor hospodářské budovy působí spolu s vystavenými trojrozměrnými díly jako návštěva do jiného, harmonického světa. Je možno si vybrat ze spousty krásných keramických artefaktů, a to malých i rozměrných soch či pítek pro ptáky na zahradu. Překvapí i možnost výstupu na kamennou rozhlednu s výhledem do kraje a na panorama města s kostelem a zámkem.
V současné chvíli zde probíhá výstava Quadro – keramika, sochy, šperk, sklo, a výstava keramických obrázků Hany Exnarové.

Pokud se vypravíte do Kostelce nad Černými lesy v pátek či o víkendu, kdy je galerie přístupná, nedejte si prohlídku této příjemné a překvapivé galerie ujít. A jindy se můžete domluvit telefonicky přímo v galerii, určitě vám otevřou.
www.galerie-svatos.cz

Ještě upozorňujeme, že letos se bude 32. ročník tradičního keramického dne konat v sobotu 3. října 2020.
www.kostelecncl.cz

Zapsala: Naďa Harbichová

Slavnostní otevření obchodu s látkami na Klamovce

Andrea Votrubcová přestěhovala svůj obchod s látkami na Klamovku, nedaleko stanice tramvaje č. 9, 10 ,15, 16, a 26 – Klamovka, 5 minut od stanice metra Anděl.  
Adresa: Plzeňská 3352/156, 150 00 Praha 5
Otevřeno bude v neděli 28. 6. od 10 – 18 hodin a v pondělí 29. 6. od 9 – 12 a od 13 – 18 hodin.
Na všechny látky bude poskytnuta 5 % sleva a ke každému nákupu bude malý dárek.
Přijďte se inspirovat !
https://www.berninacentrum-av.cz

Poslední přípravy k šití tapiserie

Milé zájemkyně o projekt vyšívání tapiserie

náš dubnový výlet do Belgie se nemohl kvůli epidemii koronaviru uskutečnit, ale stala se spousta nových věcí, o kterých vás chceme informovat.
1. Hotový výtvarný návrh od akademické malířky Markéty Laštuvkové byl předán do Assenede k barevnému ztvárnění. Spolu s ním jsme poslali do Belgie i obsah kapitoly, ze které jsme námět obrazu čerpali. S naším návrhem jsou velmi spokojeni a doufám, že se bude líbit i vám.
2. Byli jsme požádáni o pomoc s hledáním jidiš verze příběhu Floris ende Blancefloer, který jsme s pomocí Filozofické fakulty UK dohledali a do Belgie poslali.
3. Byli jsme informováni, že v roce 2018 proběhl v městě Mulhause ve Francii tematický seminář za účasti odborníků z evropských univerzit, jehož obsahem byl děj knihy a jeho různé jazykové verze. Bohužel nebyl včas dodán obsah českého vydání, byli jsme tedy opět požádání o pomoc. Tentokrát abychom přeložili knihu (244 stran) a obsah jednotlivých kapitol přeložili do některého světového jazyka. Tento úkol již byl nad naše síly, tak jsme se obrátili na Ústav románských studií Filozofické fakulty UK s žádostí o pomoc. Po osobním vysvětlení celého projektu nám byla přislíbena odborná překladatelská pomoc.
4. V měsíci červnu nám z Assenede pošlou náš hotový návrh předkreslený na lněné tkanině s vlněným materiálem pro vyšívání a my už konečně můžeme začít. Vyšívací rám nám již byl z Belgie poslán.
5. Podařilo se nám vyřešit i poslední problém, a to je prostor, kde bude moci být vyšívací rám dlouhodobě umístěn a kam budeme moci chodit dle svých časových možností tapiserii vyšívat. Je to v Praze 5 nedaleko křižovatky Anděl.
6. Jak nás průběžně belgická strana informuje, jejich vyšívací dílnu navštívila vloni belgická královna Paola a oni byli velmi potěšeni jejím zájmem o tento projekt. I my stále pátráme, kdo by zaštítil tento projekt v České republice, máte-li nějaké náměty, sdělte nám je.

Jsme rádi, že jsme součástí tohoto evropského projektu, podívejte se na fotografie z návštěvy královny Paoly a zhodnoťte náš výtvarný návrh. Vychází ze snu, který měl Floris o tom, jak se potápí v bouři na moři a vidí krásnou nahou dívku, která mu podá meč, aby zahnal zlého ducha, který stahuje jeho loď do hlubin. A když se probudil, meč ležel na jeho lůžku.

Připravujeme společné setkání zájemců o vyšívání tapiserie, o termínu a místu našeho setkání vás budeme informovat, stále je tento projekt otevřen pro další zájemce.

https://www.monarchie.be/en/royal-family/queen-paola


Naďa Harbichová a Andrea Landovská
16. 6. 2020

Růžkovy Lhotice – výstava japonského textilu

Dne 10. 6. 2020 jsme na zámku v obci Růžkovy Lhotice na Vlašimsku instalovali zajímavou výstavu japonského textilu a originálních prací inspirovaných cestami do Japonska v letech 2017 – 2019. Účastnice těchto cest se nechaly inspirovat tradičními vyšívacími technikami sashiko a kogin a do japonských svitků zašily svoje vzpomínky na tyto cesty. Vše je doplněno originálními kimony, pásy obi a dalšími předměty, které si účastnice z Japonska přivezly.

Výstava trvá až do konce srpna.

Z historie zámku pro zajímavost doplňuji, že roku 1835 koupil zámek Lhotice v dražbě František Smetana, otec hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Mladý Bedřich tu prožil nejšťastnější léta, která se motivy promítla do jeho pozdějších děl. V současné době je v zámku umístěna expozice Hudební tradice Podblanicka a expozice Kraj tónů, která připomíná pobyt Bedřicha Smetany a další hudební osobnosti Podblanicka. Budete –li mít o prázdninách cestu kolem, zastavte se !

Zapsala: Naďa Harbichová

https://www.muzeumpodblanicka.cz/akce/cesty-za-japonskym-textilem/ https://www.muzeumpodblanicka.cz/objekty/zamek-ruzkovy-lhotice/

Indonéský batik

Indonéský batik Indonéský batik je proces zdobení textilií tradiční technikou, kdy se postupným nanášením vosku na látku a následným barvením vytvářejí složité vzory. Vosk se nanáší buď razítkem ze svinutého měděného plíšku nebo speciálním nástrojem zvaným cantingem, který vytváří jednotlivými kapkami vosku charakteristické tečky. Po každém nanesení vosku se látka obarví, po uschnutí se znovu na již obarvená místa nanese vosk a látka se ponoří do další, tmavší, barevné lázně. To se opakuje stále dokola, podle počtu použitých barev. Na závěr se látka vypere v horké vodě a vosk se tím odstraní.
Obě metody jsme měli možnost vidět na vlastní oči během putování po Jávě v roce 2019. Tento výlet s názvem Za batikem na Jávu zorganizovala a připravila Lada Charvátová v roce 2019. V navštívených dílnách razítkovali látku převážně muži, ženy se věnují spíše práci s cantingem, která je náročná na přesnost a trpělivost. Naše pokusy o tuto techniku byly neumělé, někdy skončily i nehodou s horkým voskem. Museli jsme pak ocenit velkou zručnost místních žen. Složité vzory se předkreslují tužkou na látku. Každý motiv batiku má svůj význam, historii a původně i oblast, kde se tiskl a nosil. Některé vzory mohli nosit jen příslušníci královské rodiny, některé dávají svému nositeli sílu a růst, jiné symbolizují víru ve vesmírný zdroj energie. Oděvy z batikových látek všech vzorů se nosí nejen při každé slavnostní příležitosti, ale velmi často i ve všedních dnech.
Dne 2. října 2009 byl indonéský batik zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Konflikt s Malajsií, která batik také prohlásila za své kulturní dědictví, vyvolal velký zájem o tuto techniku, vzniklo spoustu nových vzorů a batik se začal nosit každý pátek a každoročně i 2. října, který byl nazván Dnem batiku. Za centrum jávského batiku je považováno město Pekalongan, kde je Muzeum batiku, ve kterém jsme viděli všemožné vzory a techniky ze všech konců Indonésie i z celého světa. Každý den si tam školní děti mohou vyzkoušet, jak se na látku voskem tiskne a odnesou si vlastnoručně namalovaný kus látky. Tímto způsobem se utužuje tradice, která v současné době zaměstnává statisíce Indonésanů. Průmyslová výroba, kdy se vzory tisknou na látku laserem, tvoří dnes téměř 50 % indonéské produkce batiku a je daleko levnější a tím i dostupnější. Na kráse jim to ale neubírá a jsou někdy k nerozeznání od ručního tisku. Důležité je, že se tradice uchovává a indonéský batik stále žije.
Informace o technice batiku jsem čerpala z diplomové práce Mgr. Michaely Tomanové s názvem Indonéský batik – kulturní fenomén mezi tradicí a propagandou. Mimo jiné vystudovala na Filozofické fakultě indonéštinu a na Jávě určitý čas žila. Podílela se také na přípravě našeho výletu na Jávu a z Indonésie dováží originální ručně barvené látky, ostatně podívejte se na její stránky.

http://batik-hati.cz/

Tento příspěvek o batiku i ekoprintu je uveden v následujícím odkazu:

Zpracovala: Naďa Harbichová a Andrea Landovská

Ekoprint – jak na přírodní barvení

Součástí programu výletu na Jávu, byla i možnost vyzkoušet si techniku, které se říká ekoprint. Jedná se o přenesení barvy z rostlin přímo na tkaninu, my jsme v rámci kurzů použili bavlnu, ale ještě lépe tyto přírodní barvy absorbuje hedvábí a vlna.
Od pradávna lidé zkoumali, jak si obarvit látku na svůj oděv, takže rostliny, z jejichž pomocí toho lze docílit, jsou víceméně známé. Všichni známe barvení indigem, které se prvně objevilo v Číně. Ve starém Řecku se barvilo šafránem, mořenou barvířskou, květy granátového stromu, dubovou kůrou i borytem barvířským. I u nás roste výborná rostlina jménem škumpa, se kterou se barví na žluto, dále bez černý, dubová kůra, ale i zmíněný boryt barvířský, či mořena barvířská, která patří mezi nejstarší a nejužívanější barviva v Evropě i v Indii. K tomu, aby barva dobře obarvila látku, slouží takzvaná mořidla, která jsou velmi důležitá. Tato oblast je samostatným vědním oborem, použité mořidlo mění výsledný odstín, někdy velmi markantně. Může to být např. kamenec nebo modrá skalice, ale dobře poslouží i železitý roztok ze starých rezatých předmětů.
Ekoprint vychází z těchto známých faktů, ale pracuje se s přímým přenesením šťávy z rostlin, květů i listů na textilii. Na Jávě jsme vyzkoušeli přenesení barvy a tvaru listů přímo, tak, že jsme list zabalený v přeložené látce roztloukali na tvrdé podložce kladívkem. Je to činnost velmi uklidňující až meditační, ovšem musíte velmi kontrolovat sílu vytloukání. Některé jsme si na svých dílech způsobily dírky. Další způsob, se kterým nás naše lektorka seznámila, byl efektnější.
Na pruh mokré, namořené látky se položí listy či květy rostlin, po délce se látka přeloží a pevně se nabalí na dřevěný nebo plastový váleček (trubka, klacík). Nakonec se pevně a hustě ováže provázkem, aby látka pevně přilnula k rostlinám. Následuje vaření v páře, na Jávě ve starém barelu nad ohništěm, na nádvoří dílny, tady ve starém hrnci na vyřazeném knedlíkovém pařáku.
Já jsem po návratu v Čechách použila dobře vypranou bavlněnou látku, kterou jsem zbavila všech škrobů vypráním v horké sodě. Listy a květy, které jsem si natrhala v přírodě, jsem na několik hodin namočila do železitého roztoku, připraveného prostým namočením rezatých hřebíků či klíčů ve vodě a přidáním pár lžiček octa. Pak jsem vařila v páře 1 – 2 hodiny, nechala vychladnout, vyschnout a pak rozbalila. Doporučuji trpělivost, horká pára se v dobře utaženém balíčku drží docela dlouho ! Výsledky jsou vždy překvapivé, protože záleží na použité rostlině, mořidle, kvalitě použité látky, délce vaření, dokonce i na roční době, protože se množství barviva v rostlině mění během sezony. Je ale dobré se připravit na to, že výsledek může připomínat nic neříkající fleky – i to patří k dobrodružství objevování! Nakonec stačí jen promyslet, k čemu by mohly látky ozdobené neobvyklými vzory sloužit, zda k ušití kabely, taštičky nebo ke tvorbě textilního obrazu – quiltu.
Zvolila jsem poslední možnost, a na přiložených fotografiích se chci pochlubit quilty již hotovými. Na dalších obrázcích vidíte i různé vzorky obarvené technikou ekoprintu, připravené k dalšímu zpracování, které mi půjčila paní Hana Pražákové z Kutné Hory. Ta experimentuje s touto technikou již dlouho, a úplně jí propadla.

Hrajte si s námi a pošlete nám svoje poznatky a fotografie svých prací, zveřejníme je na našich stránkách!

Jak na ekoprint se můžete podívat v následujícím odkazu:

Zapsala: Naďa Harbichová a Andrea Landovská

Maker Faire Prague – vysílání z Bellus gallery

Z prostor Bellus gallery se v rámci Maker Faire Prague v pátek 29. 5. 2020 od 16 -19 hod. a v sobotu 30.5.2020 od 9-12 hod. uskutečnily živé přenosy, ve kterých se představili jednotlivé lektorky a další osobnosti, které předvedli svoje práce a techniky.

http://www.bellus-gallery.com/aktuality.php

 https://www.makerfaireprague.online/

Výlet do Kutné Hory za přírodním barvením

V neděli 24. května jsem se vypravila na výlet do Kutné Hory navštívit naši kamarádku Hanku Pražákovou, která se věnuje patchworku, a se kterou jsme v roce 2019 měly společnou výstavu ve Spolkovém domě.

https://kutnohorskelisty.cz/kultura/originalni-textilni-obrazy-sitou-bizuterii-i-drevene-sochy-mohou-navstevnici-ve-spolkovem-dome-obdivovat-do-2-zari

Zastihla jsem ji na její krásné zahradě, kde vytváří kokedamy. Jde o speciální způsob pěstování rostlin, pocházející z Japonska, který se vyvinul z bonsají, ale je jednodušší. Kořenový bal rostliny se zabalí do vlhkého rašeliníku a obalí se směsí substrátu do tvaru koule. Poté se koule obalí mechem a zajistí provázkem či nití, místo zalévání se nechává nasáknout vodou v misce. Dále se Hanka věnuje přírodnímu barvení, což znamená, že zkouší pomocí květů i listů rostlin obarvit a potisknout bavlněné látky, ze kterých potom vytváří textilní obrazy. Této technice se říká eko-print a v posledních letech se začala objevovat na všech výstavách patchworku a textilního umění. Někdy se vám na látku otisknou celé listy, jindy jen barevné skvrny podle použitých květin, mohou vzniknout i fantazijní obrazce, které můžete dotvořit dle vlastního uvážení. Je to zábava i dobrodružství, jedná se o velmi rozmanitou, inspirativní a tvůrčí techniku plnou překvapení.

Nabízíme pár fotografií z tvorby Hanky Pražákové i z nádherného centra města, kde se v současné době připravují k otevření terasy pod kostelem sv. Jakuba s přístupem k říčce Vrchlice. V Galerii středočeského kraje až do konce června běží pozoruhodná výstava Jiřího Trnky s hracím prostorem pro děti v prostoru půdy, kde si dospělí i děti mohou zahrát a připomenout krásné Trnkovy knížky i filmy.

Od 25. 5. 2020 je též obnovený provoz v kutnohorských památkových objektech, tak si nenechte návštěvu tohoto krásného města ujít.
Naďa Harbichová

https://www.kutnahora.cz/
https://gask.cz/cs/vystavy/aktualni-vystavy
https://gask.cz/cs