Ekoprint – jak na přírodní barvení

Součástí programu výletu na Jávu, byla i možnost vyzkoušet si techniku, které se říká ekoprint. Jedná se o přenesení barvy z rostlin přímo na tkaninu, my jsme v rámci kurzů použili bavlnu, ale ještě lépe tyto přírodní barvy absorbuje hedvábí a vlna.
Od pradávna lidé zkoumali, jak si obarvit látku na svůj oděv, takže rostliny, z jejichž pomocí toho lze docílit, jsou víceméně známé. Všichni známe barvení indigem, které se prvně objevilo v Číně. Ve starém Řecku se barvilo šafránem, mořenou barvířskou, květy granátového stromu, dubovou kůrou i borytem barvířským. I u nás roste výborná rostlina jménem škumpa, se kterou se barví na žluto, dále bez černý, dubová kůra, ale i zmíněný boryt barvířský, či mořena barvířská, která patří mezi nejstarší a nejužívanější barviva v Evropě i v Indii. K tomu, aby barva dobře obarvila látku, slouží takzvaná mořidla, která jsou velmi důležitá. Tato oblast je samostatným vědním oborem, použité mořidlo mění výsledný odstín, někdy velmi markantně. Může to být např. kamenec nebo modrá skalice, ale dobře poslouží i železitý roztok ze starých rezatých předmětů.
Ekoprint vychází z těchto známých faktů, ale pracuje se s přímým přenesením šťávy z rostlin, květů i listů na textilii. Na Jávě jsme vyzkoušeli přenesení barvy a tvaru listů přímo, tak, že jsme list zabalený v přeložené látce roztloukali na tvrdé podložce kladívkem. Je to činnost velmi uklidňující až meditační, ovšem musíte velmi kontrolovat sílu vytloukání. Některé jsme si na svých dílech způsobily dírky. Další způsob, se kterým nás naše lektorka seznámila, byl efektnější.
Na pruh mokré, namořené látky se položí listy či květy rostlin, po délce se látka přeloží a pevně se nabalí na dřevěný nebo plastový váleček (trubka, klacík). Nakonec se pevně a hustě ováže provázkem, aby látka pevně přilnula k rostlinám. Následuje vaření v páře, na Jávě ve starém barelu nad ohništěm, na nádvoří dílny, tady ve starém hrnci na vyřazeném knedlíkovém pařáku.
Já jsem po návratu v Čechách použila dobře vypranou bavlněnou látku, kterou jsem zbavila všech škrobů vypráním v horké sodě. Listy a květy, které jsem si natrhala v přírodě, jsem na několik hodin namočila do železitého roztoku, připraveného prostým namočením rezatých hřebíků či klíčů ve vodě a přidáním pár lžiček octa. Pak jsem vařila v páře 1 – 2 hodiny, nechala vychladnout, vyschnout a pak rozbalila. Doporučuji trpělivost, horká pára se v dobře utaženém balíčku drží docela dlouho ! Výsledky jsou vždy překvapivé, protože záleží na použité rostlině, mořidle, kvalitě použité látky, délce vaření, dokonce i na roční době, protože se množství barviva v rostlině mění během sezony. Je ale dobré se připravit na to, že výsledek může připomínat nic neříkající fleky – i to patří k dobrodružství objevování! Nakonec stačí jen promyslet, k čemu by mohly látky ozdobené neobvyklými vzory sloužit, zda k ušití kabely, taštičky nebo ke tvorbě textilního obrazu – quiltu.
Zvolila jsem poslední možnost, a na přiložených fotografiích se chci pochlubit quilty již hotovými. Na dalších obrázcích vidíte i různé vzorky obarvené technikou ekoprintu, připravené k dalšímu zpracování, které mi půjčila paní Hana Pražákové z Kutné Hory. Ta experimentuje s touto technikou již dlouho, a úplně jí propadla.

Hrajte si s námi a pošlete nám svoje poznatky a fotografie svých prací, zveřejníme je na našich stránkách!

Jak na ekoprint se můžete podívat v následujícím odkazu:

Zapsala: Naďa Harbichová a Andrea Landovská

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *