Zveme vás na výstavu textilních obrazů s náměty Prahy a jsme rádi, že výstava prádla Spodánky a ranošenky byla prodloužena do 28. září 2020.

Sváteční jarní dny lákají k pobytu v přírodě, znáte tato zajímavá místa nedaleko Loun ?

V sobotu 2. 5. 2020 jsme se vypravili do magického místa v obci Panenský Týnec, kde stojí torzo gotického chrámu, který nebyl nikdy dokončen. Jeho provedení se připisuje huti Petra Parléře, který se podílel na stavbě chrámu Sv. Víta na Pražském hradě. Toto torzo je skvělou památkou na gotické stavitelství a podle některých autorů psychotronické literatury se v presbytáři klášterního chrámu nachází velmi silná pozitivní zóna, která příznivě působí na lidské zdraví a ovlivňuje jeho aktivitu.

Možná nás proto návštěva tohoto místa inspiruje k dokončení našich textilních projektů, které máme uložené hluboko ve skříních.

https://www.panenskytynec.cz/
https://www.panenskytynec.cz/nedostaveny-goticky-chram

Další příjemné místo je nedaleká obec Peruc, kde údajně kníže Oldřich poznal Boženu a místo setkání u obrovského dubu je dnes součástí naučné stezky obce.

K návštěvě láká i částečně opravený zámek s rozlehlou zahradou s rozličnými druhy listnatých stromů, vyhlídka s rozhlednou na České středohoří a Boženina studánka ve středu obce.

Oldřichův dub je významnou přírodní a kulturní památkou českého národa. Od roku 1995 je zařazen do seznamu významných stromů UNESCO – patří mezi 10 nejvýznamnějších stromů Evropy.
Své jméno získal dub pravděpodobně podle knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců, který se dle pověsti v těchto místech ve stínu stromů utábořil se svou družinou, když se vracel z lovu ve zdejších lesích. Dub Oldřich je dle všeho zbytek dřívějšího lesa a patří k nejstarším stromům u nás. Jeho věk se odhaduje na 1000 let, takže knížete Oldřicha – i když jako malý semenáček – klidně může pamatovat…
Zapsala: Naďa Harbichová

https://www.peruc.cz/
https://www.peruc.cz/naucna-stezka/ds-5697/p1=6515

Svět pod rouškou – doba koronavirová

V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu v naší zemi od 12. 3. 2020 a následným nařízením povinnosti nosit roušky, se naše skupina děvčat rozhodla nabídnout pomoc pro Hospic Dobrého pastýře v Čerčanech a ušít pro personál hospicu tolik potřebné bavlněné obličejové roušky.

Nabídka byla přijata s velkou vděčností. S prosbou o pomoc jsme se obrátili na další „šicí“ kamarádky a přes víkend 14. -15. 3. 2020 jsme ušili dohromady asi 70 ks roušek. A tato první várka mohla putovat do hospicu v Čerčanech, kde byla přijata s velkým nadšením. Šili jsme dál pro kamarády, známé i pro kolegy v práci. Přes ně se naše roušky staly slavnými a o jejich šití byla natočena reportáž, kterou odvysílala v hlavních zprávách Česká televize v pondělí 17. 3. 2020. Současně jsme zveřejnili fotku svých výrobků na sociálních sítích a to se teprve začaly dít věci. Objednávky se nám hrnuly a hrnuly, a to nejen z hospiců a nemocnic, ale i od obyčejných lidí známých i neznámých. Tím spontánně vznikl 4členný tým a s heslem Musíme si pomáhat jsme zřídili na Letné improvizovanou dílničku a zahájili „sériovou výrobu“. Šili jsme po návratu ze zaměstnání a někdy i do dlouhé noci. Zhruba za 10 dní jsme mohly předat cca 800 ks látkových roušek s odšitými tkalouny, aby se daly vyvářet. Velmi nám pomohla naše dlouholetá kamarádka Marcelka Zeminová, která nám vytrhla trn z paty a s manželem nám přivezla 2 krabice úžasných bavlněných látek. Naše zásoby látek totiž už docházely. Takže námi vyrobené roušky byly nejen slavné, ale i krásně barevné.

Hřeje nás vědomí, že naše práce měla smysl a že nelehká doba koronavirová má i své světlé stránky – pomáhají si lidé, kteří se ani vzájemně neznají. Teď už si jenom přejme, ať jsme všichni zdrávi a ať se brzy můžeme vrátit do normálního života.

Za 4členný tým Zuzana Dolínková
Lada Charvátová
Lenka Bízková
Ilona Smetanová

Velké poděkování patří i děvčatům, které šily roušky, nebo připravovaly komponenty doma
Zorka Neudörflová
Hana Asová
Monika Blaschkeová
Lenka Kopaczynská
Andrea Landovská
Jitka Jirkovská
Darja Šormová

Také děkujeme logistickému týmu, který dodávky svážel a rozvážel po Praze
Jaromír Hloupý
Dana Bimková

Instituce, kde se naše roušky nosí
Hospic Dobrého pastýře v Čerčanech
Dům sociálních služeb Pacov
Hospic Malovická, Praha 4
Vinohradská nemocnice, oddělení nefrologie, Praha 2
Urologie, Na Bojišti, Praha 2
Immofinanz, Praha
Billa, Na Petřinách, Praha 6

Celkem bylo do Austrálie odesláno 206 bloků, děkujeme všem, které jste se zúčastnili ! A děkujeme i za pomoc s jejich odesláním.

Milé zájemkyně o projekt vyšívání tapiserie,

v souvislosti s celosvětovou nákazou není možné, abychom se v dubnu na instruktáž vypravili do belgického Assenede, jak jsme původně zamýšleli. Projekt ale stále pokračuje, nyní se upravuje text na připraveném výtvarném návrhu a po jeho dopracování dle připomínek z Filozofické fakulty UK ho zašleme do Assenede.

O dalším dění vás budeme informovat, přejeme všem dobré zdraví a těšíme se na viděnou v lepších časech !

Co jsme již ve věci šití tapiserie zajistili

 Přípravy na šití společného díla opět pokročily. Z textu knihy jsme přeložili, lépe řečeno přepsali tři stránky textu, který se nám zdál zajímavý a obsahoval tři černobílé dřevoryty. Čtení textu vyžaduje určitou zkušenost se starou češtinou, protože některá písmena jsou odlišná a je jiné členění vět. Tento text jsme poslali na Katedru pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty UK k posouzení. Text nám byl schválen a byla nám slíbena další spolupráce při konečném zpracování textu na výtvarném návrhu.

V průběhu ledna jsme se sešli s akademickou malířkou Markétou Laštuvkovou www.marketalastuvkova.com. , která ilustruje dětské knihy, je spolumajitelkou ateliéru Ateliér 45 a vede kurzy kaligrafie, akvarelu a grafických technik. Jsme velmi rádi, že nám slíbila pomoc a že ji projekt šití tapiserie zaujal. Předali jsme jí všechny informace a ona nyní pracuje na návrhu obrazu, který bude vycházet z přeloženého textu. Původní informace sice byla, že nám výtvarný návrh připraví belgická strana, ale byli jsme požádáni i o tuto část projektu.

Mezitím jsme z Belgie obdrželi dřevěný vyšívací rám, malou ukázku vyšívání, vlněné bavlnky a kousek lněného plátna, na kterém se vyšívá. Zjistili jsme, že nejlepší bude, když se do Assenede v Belgii vypravíme osobně, protože je třeba vidět způsob vyšívání na vlastní oči a vyzkoušet si techniku pod dozorem zkušeného instruktora. Termín cesty do Assenede je stanoven na 16. – 19. 4. 2020 a už jsou přihlášeni zájemci. Vzhledem k tomu, že termín dokončení české části tapiserie je stanoven na konec roku 2021, předpokládáme, že vše včas stihneme. Stále vítáme zájemce, kteří by se chtěli na společném díle podílet a které tento projekt je zaujal. Přiložené fotografie: část původního textu knihy s obrázky, přeloženého textu a fotografie z šití tapiserie.

Pokud píši o přeloženém textu, není to zcela správně, text v knize je psán středověkou češtinou, která je při zkušenostech s takovým textem s mírnými obtížemi čitelná, což si můžete i zkusit. Foto původního textu je z knihy, kterou jsme našli v oddělení vzácných tisků Městské knihovny v Praze. Ostatně posuďte sami, jak vypadá kniha a jak přepis.

…Jak Florius v svém tesklivém byl usnul myšlení, a jak veliký zázrak se jemu zjevil, jeho jemu potvrzuje štěstí A když mladé Kníže po svém dlúhém plači žalostném byl usnul, divné nové vidění jemu ve spaní přišlo. Nejprve zdálo se jemu, kterak na jedné čisté rovni velikého že by viďal pána, jehož hlava korunú korunována byla a šaty jeho po Královsku byli. Ten pán v své ruce levé lučiště měl a v pravé dvě střele. Jedna špičatá z čistého zlata. A druhá z volova (z olova) bez konce (?), a on sám ani starý ani se zdál býti mladý, nezprostředního věku, a že by na dvú vorlú seďal, a více-li naň Florius hleďal, zdálo mu se že vždy pyšněji sobě činil, nazad na svém hřbetě veliké dvě křidle barvy zlatohlavovce měl, a krásná panna jenž před ním klačala po pravé ruce, pána toho prosila pokorně, ale on její žádosti uslyšeti nechtěl, než přísně na ni vzhlédal a zuřivě. A že by byla k Biancefoře podobna. A z druhé strany že by hrozné a vzteklé moře viděl, na němžto koráb s zlámaným dřevem anebo stěžněm byl, v tom korábu on se nahý býti zdál s zamženýma očima. A po tom hrozném moři černého ducha jíti viděl k sobě, kterýžto koráb více než do polu hlubiny mořské vtáhl jest, kdež se Florius …

Fotografie z tvoření tapiserie v Assenede.